Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Tak, a jsem Češka aneb Zpíváme s taťkou českou hymnu

20. 11. 2014 11:06:45
Dlouho mi nebylo tak líto toho, že nemůžu být na 17. 11. v Praze. Rodinné povinnosti mě odvelely na západ Čech. Asi to byla jedna z posledních možností, jak se jako student účastnit oslav takového výročí. Za 5 let už studentkou nebudu a navíc ve třiceti pro mě budou mít oslavy sametové revoluce jiný nádech. A kdo ví, kdo bude prezidentem.

25 let není málo ani hodně

Trošku jsem to prožívala. Letos jsem totiž v den svých 25. narozenin dostala po dvaceti letech strávených v ČR velikánský a svým způsobem i praktický dárek. Z rukou matrikářky krajského úřadu jsem převzala listinu o nabytí státního občanství. Člověk se totiž stává občanem státu ve chvíli, kdy osobně do rukou převezme tento A4 dokument a podepíše se do matriky. Jednoho říjnového dne, bez fanfár, bez hymny, v kanceláři s výhledem do klidné ulice, se ze mě stala Češka.

Poskočilo mi srdce. Drobný pocit sounáležitosti. Velkou měrou (papírově i nenapírově) jsem ale stále Vietnamkou. Dvojí občanství je pro lidi jako já alespoň zdánlivě a dočasně (jsou tam jakési patálie s prodlužováním platnosti vietnamského pasu po získání českého občanství) symbolickým rozuzlením národnostního dilematu. Naštěstí jsem také stihla na konci října poprvé volit, sic až v druhém kole senátních voleb. Nebylo příliš na výběr. Jít volit byl ale hezký lechtavý pocit. Už díky to jsem ráda, že mám občanství.

Jako každý jiný (hlavně pravdoláskařský) student, i já mám k sametové revoluci citovou vazbu. Přeci jen jsme stejně staré. Před 5 lety jsem se jako čerstvý prvák na Fakultě sociálních věd účastnila 20. výročí a poprvé na vlastní kůži zažila sardinkování a nechala se unášet symbolikou akce. Tehdy jsem Prahu a její smýšlení, snad manýry, teprve poznávala.

Letos jsem našponovaně seděla přilepená u televize a Facebooku a sledovala, jakým jiným životem si žije město, které je od nás ze západu jen hodinu a půl po dálnici. Dostat občanství v roce plném velkých výročí historických událostí, která vyvolají debatu a propojují lidí různého věku a podobného smýšlení, je docela symbolické.

A cože ta hymna? Dívali jsme se s taťkou na zahájení zápasu mezi Českou republikou a Islandem a zazpívali si ji s českými fotbalisty. Taťka se párkrát sekl ve slovech, ale melodii dával bez problému. Kde domov můj je hezká hymna, či?

Tak ať mír dár zůstává, protože co je nejmocnější, co je nejmocnější? Pravdomluvné slovo.

Autor: Do Thu Trang | čtvrtek 20.11.2014 11:06 | karma článku: 32.04 | přečteno: 2782x

Další články blogera

Další články z rubriky Ostatní

Jana Slaninová

Když jedete na houby, minete Portu a skončíte ve vodě

Původní plán, který ráno uzrál v mé šílené hlavě, voněl hříbky na smetaně, jehličím a troškou stínu. Tak jsme se vypravili za dobrodružstvím. V metru jsem náhle změnila plán. A jelo se úplně jinam.

25.6.2017 v 20:40 | Karma článku: 0.00 | Přečteno: 0 | Diskuse

Eva Drunecká

Soros není Bůh

i když si na něj rád hraje a kupodivu mu v jeho božství mnoho lidí pomáhá a většina neodporuje. Vrtochy tohoto přebohatého staříka odborná veřejnost tituluje jako „kontroverzní názory“. Zní to vzletněji.

25.6.2017 v 19:06 | Karma článku: 25.84 | Přečteno: 421 | Diskuse

Jan Pražák

Naše první myši

Chápu, že je docela ostuda, když kočka uloví svou první myš, až když je víc než rok stará. Ale dřív to mně a Santíkovi dvounožci prostě neumožnili.

25.6.2017 v 17:50 | Karma článku: 15.51 | Přečteno: 214 | Diskuse

Pavel Nitka

Možná přijde i Pláteník

A s ním třeba i pan předseda Franta Bavorů, který byl tím správným mužem na radnici... Stačí jen dobře sledovat televizní program a dočkáme se...

25.6.2017 v 14:48 | Karma článku: 22.94 | Přečteno: 619 | Diskuse

Stanislav Cigánek

Matěj z Janova o jedné katolické církvi

Matěj z Janova, žák Jana Milíče z Kroměříže a v jistém smyslu předchůdce Husův mluvil velmi výstižně o katolicitě církve, která spočívá ve věrnosti Boží Pravdě.

25.6.2017 v 11:23 | Karma článku: 7.65 | Přečteno: 379 | Diskuse
Počet článků 71 Celková karma 0.00 Průměrná čtenost 5794

Asi-jatka Trangoslava DoThuová. Vietnamka. Západočeška. Ráda čtu. Jím. Hodně. Umím provaz. Miluju archaickou češtinu, gentlemeny a humor. Vážím si moudrých lidí. Nemám ráda komáry a mouchy. Měřím 158 cm do výšky. Chci mít velkou knihovnu. A vlastnoruční HERBÁŘ!

Seznam rubrik

Oblíbené stránky

Napište mi

Vzkaz autorovi


Zbývá 1000 znaků.


Toto opatření slouží jako ochrana proti webovým robotům.
Při zapnutém javaskriptu se pole vyplní automaticky.


více


Najdete na iDNES.cz

mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.