Jak jezdí (nejen)Vietnamci za kvalitou do Německa...

a jak na ně číhají bavorští chlupatí. 

Od té doby, co vstoupila České republika do Schengenu, mají i cizinci s trvalým pobytem (já,on,ona,ono,my ,ony,oni,onové a tamti) příležitost se i bez všelijakých ověření, potvrzení apd. podívat (nejen) na západ. Tak tedy jezdíme. Do Němec, za Milkou, za kohoutem a šneky, za Atomiem, za europoslanci apd. a náramně si to užíváme. 

Hojně jsou tedy Vietnamci využívány dálnice směřující do Německa. Za památkami a architekturou. A hlavně, za nákupy. Dnes nebudeme mluvit o tom, jak se většina vietnamské mládeže předbíhá ve "značkované". Nene, o značkových Vietnamcích snad v budoucnu.

Do Němec se jezdí za kvalitou. No šmarjá, já to tak nemyslela! Kdo říká, že tu není kvality? Tu je kvality, ale kdo z nás v sobě nemá zafixováno, že co je ze západu, to bude určitě kvalitní. Čínské výrobky u věhlasných značek nepočítaje(?), to je opětovně na jinčí článek.

Tak. Abych se vrátila k podstatě podstaty. Tedy od té doby, co máme (cizinci s trvalým pobytem; před Schengenem, pokud jsem chtěla za hranice, musela jsem si pro papíry,že navštěvuji tu a tu školu,že jedem na školní exkurzi s učitelským dohledem, což mělo stvrdit to,že nemám v plánu zůstat v Dojčlandu,a že se se skupinou vrátím zpětky..ale to jistě pamatujete) oficiálně povolený vstup do zemí schengenského prostoru, jsem zpozorovala,že Vietnamci, lačni kvalitního mléka, atakují německé obchody v příhraničí. 

Řekla bych, že to vyplývá ze situace a není čemu se divit. Všichni (tím myslím i Čechy), co to nemají do Německa daleko, si tam jezdí snižovat svou nákupní horečku. a chutě. Elektronika, oblečení,potraviny. Minulé měsíce byla silná koruna, vyplatilo se vsednout na koně a cválat nějaký ten kilometr a nakoupit si tam. Co se jídla týče - je fakt, že v porovnání s ČR jsou v BRD ceny nepodstatně vyšší, za to však je tam větší výběr a již zmiňovaná "kvalita". Zřejmě se na mě oboříte, ale vidím to kolem - hádat se s vámi ohledně výběru nebudu. Mám stopro pravdu. A co se kvality týče...snad bychom mohli se skeptiky polemizovat. Dobře tedy, dole je prostor pro vaše názory a jsem plně otevřena vašim názorům, které mě, doufám, v této věci obohatí o další znalosti. Díky.

Pro milovníky bio věcí (všechno má své mouchy. I Bio, já vím.) je Německo země zaslíbená. Klidně rozveďte debatu o bio zemědělství. Porovnejte a dejte vědět. Opět jsem otevřena novým poznatkům.

Hm. Špatně.Tohle stále ale nebyla podstat podstaty.

Chtěla jsem psát o tom, jak němečtí chlupatí výborně dělají svou práci. 

Projíždíme-li odtud tam,tedy z ČR do BRD, mineme v nejbližší německé obci zelenou policejní stanici. Ono se zdá, že němečtí policisté a celníci ztratili každodenní povinnosti, když padly hranice. Prdlajs. Mám takový pocit (může být mylný, kdo ví), že sedí ve svých naleštěných neoznačených audinách a béemvéčkách, schovávajíce se za kmenem břízy, a třesouce se nedočkavostí, až jim přes cestu projede auto s českou poznávací značkou. V tu ránu nakopnou koně, řítí se za vytipovaným autem a zkontrolují ho. Podezřívám je z nadměrného a nepřiměřeného entuziasmu a dětinské škodolibosti, když chytnou někoho ..na hruškách?

To mě napadá - dejte pozor na nože, až budete v Dojčlandu, na to oni jsou hákliví. 

Osobně hojně využívám a zneužívám možnosti se podívat do Německa, co nejvíc to jde. Německo je má oblíbená země, němčina má oblíbená řeč a Němci mí oblíbení...........hm...třeba zpěváci. Tak třeba dnes.

Dnes jsme si udělaly s holkama (prosimvás, větší puberťačky mezi mými kamarádkami nenajdete) výlet do Německa, abychom ukojily naši touhu po utrácení peněz za blbosti. Jezdíváme tam vcelku často. Máme to blíže než Plzeň, cca o 20 km, když je dobrý kurz a slevy, ušetříte nějakou tu kateřinku. Slevy v Německu jsou opravdovými slevami. Ale to je čistě jen na okraj. Pro shopaholiky. Když jsou české státní svátky, německé příhraničí se stává dočasným kempem českých výletníků. Je pravděpodobnější, že se se svými českými známými potkám v Německu, než tady u "nás". Ha.

Tadá! Aha! Zde je konečně podstata podstaty.

Vzala jsem tedy tatínkovo auto a jely jsme vstříc obchodům. Nákupní horečka polevila kolem třetí, i tedy vydaly jsme se na cestu zpětky domů. Když jsme projížděly kolem té zatracené zelené policejní stanice, ze které mám docela bobky (psychická záležitost,díky), všimla jsem si bílé neoznačené audiny,která z oné vyjížděla do protisměru. Na cestě jsme si dělaly legraci, že při kontrole si máme představit polciejního oficíra v bikinách, což by nám mělo dodat žádaného klidu. Víte. To byl zákon schválnosti. Řidič bílé audiny na mě podivně koukal, tak jsem si říkala,že to byli chlupatí a že se za chvíli otočí a zastaví nás. 

Jasně že jo. Za několik vteřin se ukázali za zády našeho vozu, tradičně vás předjedou, zpomalí, za zadním sklem se vytáhne digitání tabule s červeným digitálním nápisem : Folgen Sie bitte, Polizei, načež se z vydigitalizovaného auta vytasí nevydigitalizovaná mužská ruka s červeně blikajícím lízátkem (to je to ukazovátko policajta)-mají to oni ale vymakané,co? Všecko tak hezky na úrovni. Hm...jsem nadšená.

Takže nás navedli na parkoviště (na každém rohu je nějaké parkoviště, na každém. Ale je to fájn věc, to se musí uznat), kde jsem zastavila. Holky udivené, že má ženská intuice funguje, obvykle hihňající se, nyní nervózně a tiše sedící. Přistoupil k nám brýlatý pán v civilu, ukázal nám pejpr, že je policista v civilním oblečení (oni jsou fakt šáhlí,hehe..ne..dělám si srandu.je to jejich práce) a že chce vidět naše pasy. Tohle nebylo poprvé, co nás těsně před hranicemi s ČR zastavili. Já jsem byla kontrolována už asi počtvrté. Jak říkám, mám pocit,že číhají na českou kořist, pokud je ta česká kořist ještě asijského vzhledu, tím lépe. Víte co..chápeme je,protože neznalí cizinci s dlouhodobým pobytem za hranice nemohou, ale oni to neví...takže si tam jezdí a Němci s nimi mají, pokud je načapají, velké papírování. Znám hodně případů, kdy byl výletník bez trvalého pobytu chycen, držen na stanici a pak odvezen k českým celníkům a policistům, aby si oni s ním dělali to, co uznali za vhodné. Tuhle jednou "zabásli" skupinku Thajek z Čech (Thajky z Čech?), které byly v lese na procházce a ani neměly tucha,že překročily státní hranice. Nojo,neznalost neomlouvá.

Tak tedy. Měla jsem nervy na pochodu, protože se mně ještě nestalo, aby mě kotrolovali,když jsem za volantem já. Navíc Němci. Jo. Ani na ty pošahané bikiny jsem si z těch nervů nevzpomněla. A víte co mně ještě ten pán s vážným výrazem řekl??? Že prý jsem manipulovala s mobilem, že má brýle, že to VIDĚL! Tak jsem odvětila, že musel vidět špatně ...a že ačkoliv jsem ženská a dokážu víc věcí, telefon jsem v ruce fakt neměla. Asi nepochopil můj pseudovtípek. Křivě mě obvinil, ž čehož mám trauma ještě teď, několik hodin po. 

 Zkontrolovali, jestl není auto kradené a pustili nás. Fakt jsem nevěděla, co mu dát za papíry, protože když nás pokaždé kontrolovali, byl u volantu tatínek a ten věděl co a jak. Nesnáším to dlouhé čekání mezi tím, co oni prověřují pasy, koukají do motoru, do zásuvek. Mám vždycky strašný strach, že tam najdou něco, co by oni mohli považovat za nebezpečné (viz nože). Dnes to bylo ale vcelku rychlé. Viděli, že s sebou vezu hejno slepic s nákupními taškami. Asi jsme se jim nezdály nebezpečné. Tak jsme odjely. Počkali si na nás ještě na celnici a když jsme byly jednou nohou v ČR,tak na nás ještě z okýnka audiny vykoukli a škodolibě se usmáli. Ptáci jedni.

 Jak říkám, chápu jejich práci, ale zvláště tito ji asi dělají s radostí a jim blízkou pečlivostí. 

Od některých Čechů jsem slyšela názory, že šikanují. Nevím. Kdo má ten pocit?

Ještě jedna věc - Vyprávěl mně jeden český kamarád, přítel mé vietnamské kamarádky, že je v Německu zastavili na dálnici. Práže bylo vidět, že si na ně počíhali. A že v tom museli mít madlajz-kluk s česko-francouzským občanstvím a slečna s vietnamským pasem...Nějako si to nepamatuju, ale z jakéhosi důvodu má od té chvíle od nich zákaz řízení v Německu, nebo se mýlím Lukáši?:))

 A jako zapomeňte, že mě tímhle odradíte od dalších návštěv, vy chlupatí. Pché. Brzo naviděnou.