Na České republice se mně děsně líbí tradice kurzů společenského tance a chování, jichž je skoro až povinno se během studia na střední škole zúčastnit. A pak se dějí věci jako je myslivecký bál, městský, policejní či sportovní bál. A co teprve ten maturitní, na kterém je každá maturantka princeznou a každý maturant do určité hodiny distingovaný gentleman!
Třeba takový ples v Praze. První věc, kterou vytknu, je lehce neosobní atmosféra. Sály velké, honosné, drahé, takže se na ně skládá více tříd najednou. I tak bývá cena lístků smutně vysoká. Brodíte se záplavou lidí, sjedete jejich společenský oděv a šat, popíjíte cubalibre za 130Kč a chvílema pokoukáváte po parketě. Ale moc netančíte, kouká na vás moc lidí.
Anonymní opilectví. Chlebíčky s krevetovou pomazánkou. Elegantní a krásné róby elegantních a krásných dam. Dobrá živá hudba (Blues a jazz!).
Ale trošku přemýšlím, jestli je to bál, na kterém jsou oni maturanti skutečnými hvězdami večera...A jak se vlastně v té mase lidí pozná maturant bez šerpy? A zajímáte se vůbec o to, kdo maturuje a kdo s vašim dítkem oněch několik krásných let chodil do třídy?
Maloměsto. Jsem z vesnice. Můj gympl je ale na maloměstě. Zdejší plesy jsou velkou společenskou událostí.
Maturitní ples naší třídy proběhl 12.12. 2008, dne sofistikovaného. Měli jsme se ve třídě spoustu šikovných lidí, tudíž výběr peněz a první náčrty plesu začaly již necelý rok předem. Dohodlo se, že ples bude ve drákulovském stylu. Shodli jsme se také na stejné barvě a látce šatů. Takže žádné svatební dorty nám po sále neběhaly.
Samotný sál nebyl ani honosný ani reprezentativní, ba naopak. Funkcionalistický hranatý tvar nového sálu se snažil korespondovat se starším, původním socialistickým objektem, ke kterému byl přistavěn. Žádní barokní andělíčci, žádné krásné lustry, zato však mastná slaná šedá, velká postmoderní postrenesanční okna a spousta jiných neozdob.
Klasické předtančení třídy jsme měli v drákulovském stylu. Sehnali jsme si parádní a bohatou tombolu, fotografa, který na svém plátně fotil návštěvníky plesu. A v průběhu večera se taky dražil kanec a podobné skutečnosti.
Návštěvnost jsme měli "vysokou" - něco přes 400 lidí- rodina a kamarádi, naplněná kapacita. Hodně lidí se nevešlo do sálu, ale všecko, co se dělo na parketě, se v kuloárních prostorech přenášelo živě na plátně. Lehce jsme pomíchali ceny v tombole, lehce popili, lehce vydělali na dešti peněz, vyfasovali šerpy, poslechli si krásný a dojemný proslov naší pančelky (která mimochodem jako dárek dostala tandemový seskok), lehce popili, lehce zakřepčili s učiteli, rodiči a přáteli a svým půlnočkem jsme lehce roztančili přítomné. Někteří těžce popili. Takže spokojenost po všech stránkách.
Takže tak.
A jak to vidíte vy? Plesáte?
