Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Tak, a jsem Češka aneb Zpíváme s taťkou českou hymnu

20. 11. 2014 11:06:45
Dlouho mi nebylo tak líto toho, že nemůžu být na 17. 11. v Praze. Rodinné povinnosti mě odvelely na západ Čech. Asi to byla jedna z posledních možností, jak se jako student účastnit oslav takového výročí. Za 5 let už studentkou nebudu a navíc ve třiceti pro mě budou mít oslavy sametové revoluce jiný nádech. A kdo ví, kdo bude prezidentem.

25 let není málo ani hodně

Trošku jsem to prožívala. Letos jsem totiž v den svých 25. narozenin dostala po dvaceti letech strávených v ČR velikánský a svým způsobem i praktický dárek. Z rukou matrikářky krajského úřadu jsem převzala listinu o nabytí státního občanství. Člověk se totiž stává občanem státu ve chvíli, kdy osobně do rukou převezme tento A4 dokument a podepíše se do matriky. Jednoho říjnového dne, bez fanfár, bez hymny, v kanceláři s výhledem do klidné ulice, se ze mě stala Češka.

Poskočilo mi srdce. Drobný pocit sounáležitosti. Velkou měrou (papírově i nenapírově) jsem ale stále Vietnamkou. Dvojí občanství je pro lidi jako já alespoň zdánlivě a dočasně (jsou tam jakési patálie s prodlužováním platnosti vietnamského pasu po získání českého občanství) symbolickým rozuzlením národnostního dilematu. Naštěstí jsem také stihla na konci října poprvé volit, sic až v druhém kole senátních voleb. Nebylo příliš na výběr. Jít volit byl ale hezký lechtavý pocit. Už díky to jsem ráda, že mám občanství.

Jako každý jiný (hlavně pravdoláskařský) student, i já mám k sametové revoluci citovou vazbu. Přeci jen jsme stejně staré. Před 5 lety jsem se jako čerstvý prvák na Fakultě sociálních věd účastnila 20. výročí a poprvé na vlastní kůži zažila sardinkování a nechala se unášet symbolikou akce. Tehdy jsem Prahu a její smýšlení, snad manýry, teprve poznávala.

Letos jsem našponovaně seděla přilepená u televize a Facebooku a sledovala, jakým jiným životem si žije město, které je od nás ze západu jen hodinu a půl po dálnici. Dostat občanství v roce plném velkých výročí historických událostí, která vyvolají debatu a propojují lidí různého věku a podobného smýšlení, je docela symbolické.

A cože ta hymna? Dívali jsme se s taťkou na zahájení zápasu mezi Českou republikou a Islandem a zazpívali si ji s českými fotbalisty. Taťka se párkrát sekl ve slovech, ale melodii dával bez problému. Kde domov můj je hezká hymna, či?

Tak ať mír dár zůstává, protože co je nejmocnější, co je nejmocnější? Pravdomluvné slovo.

Autor: Do Thu Trang | čtvrtek 20.11.2014 11:06 | karma článku: 32.18 | přečteno: 2823x

Další články blogera

Tato rubrika neobsahuje žádné články...

Další články z rubriky Ostatní

Jaroslav Kvapil

Co po mně chceš? Pravdu či lež…

Pravda a lež – kategorie, které jsou staré aspoň tak jako lidstvo, ale spíš mnohem starší. A stále se s nimi neumíme vyrovnat a často je ani od sebe rozpoznat. Přesto si lidé pořád myslí, že o nich dokážou říct něco přínosného.

18.10.2017 v 1:32 | Karma článku: 0.00 | Přečteno: 7 | Diskuse

Monika Lorenzová

Jak se mi dařilo při obchodování

Dnes ráno jsem otevřela oči. pak je zas zavřela. A pak viděla dva na kolečkových bruslích. Jeden z nich držel velkou bílou papírovou krabici, zjevně prázdnou.To jsem byla já. Zamotala jsem se a upadla.

17.10.2017 v 20:09 | Karma článku: 5.09 | Přečteno: 144 | Diskuse

Milan Šupa

Nacházejí se rozpory ve výrocích Krista?

Ježíš říkal, že když nás někdo udeří na pravou tvář, máme mu nastavit i druhou. On sám se však podle této zásady nezachoval.

17.10.2017 v 15:15 | Karma článku: 7.71 | Přečteno: 400 | Diskuse

Jaroslav Kvapil

Moře a čas: Finito

Následující text je pocitová črta inspirovaná jedním časně podzimním výletem na ostrov ve Středomoří. Jedná se vlastně o první část jakéhosi seriálu.

17.10.2017 v 14:27 | Karma článku: 3.93 | Přečteno: 113 | Diskuse

Mário Oláh

Zápis z magického denníka Fratera Saepesa - VI.IX.MMXVII

Mágus Frater Saepes mi po dlhšej dobe poskytol náhľad do svojho magického denníka a dovolil, aby som sa na blogu podelil s jeho snovými víziami, pohľadom na svet a elitu či s psychedelickým zážitkom s rastlinou sily Diablove gule.

17.10.2017 v 13:28 | Karma článku: 12.17 | Přečteno: 136 |
Počet článků 71 Celková karma 0.00 Průměrná čtenost 5811

Asi-jatka Trangoslava DoThuová. Vietnamka. Západočeška. Ráda čtu. Jím. Hodně. Umím provaz. Miluju archaickou češtinu, gentlemeny a humor. Vážím si moudrých lidí. Nemám ráda komáry a mouchy. Měřím 158 cm do výšky. Chci mít velkou knihovnu. A vlastnoruční HERBÁŘ!



Najdete na iDNES.cz

mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.