S Lukášem Hejlíkem o listování v Dračí polévce
LiStOVáNí je počin, který stojí na literárně-dramatickém základu a jeho tematika se neustále obměňuje a přeskakuje. Co o něm jako tvůrce prozradíš?
Je to tvar, který překvapí. Není to čtení, není to úplné divadlo. Něco mezi a velká sranda, myslím. Jak mi naznačují i autoři ze světa, jsme v tom bezkonkurenční. Děláme to rádi, což je doufám vidět.
Divácky oblíbené LiStOVáNí Ekonomie dobra a zla s Tomášem Sedláčkem jste v minulém měsíci uzavřeli 100. reprízou. Jak vám vůbec dopadlo turné The Economics of Good and Evil po Velké Británii?
Ano, teď už máme 110. reprízu a pořád to jede! Londýn dopadl výborně, Soho Theatre bylo vyprodáno, lidé nadšení. Před námi jsou další skvělé metropole: Vídeň, Lucemburg, Brusel, Moskva, Helsinki, Berlín a pak i o turné po Státech.
Zpracováváte literaturu jak pro dospělé, tak pro děti. Podle kterého klíče si vybíráte knihy, které chcete dramaticky ztvárnit? Žánrově se jednotlivá LiStOVáNí dost liší.
Má to své pevné základy, které se nemění, to je dva až tři herci a ucelená úprava. Ale vyjadřovací možnosti se snažíme střídat, objevovat a stále se jimi nechat překvapovat. Máme za sebou téměř sedmdesát knih, nechceme a nemůžeme se opakovat. Hraní pro děti a mládež nás dost baví. Máme na to záštitu Ministerstva školství pro šíření čtenářství a to se myslím i daří.
Jak jsi narazil na román Dračí polévka, jehož scénické zpracování má 6. prosince v pražském divadle Minor premiéru? Co tě zaujalo na tematice Vietnamců?
Zaujal mě celý příběh, Alena Ježková je skvělá populizátorka například historických témat naší kultury a myslím, že dokázala pro Čechy přiblížit i příběh vietnamského chlapce v české škole. A já? Často hrajeme na školách třeba v Chebu nebo Teplicích, kde je šest až deset vietnamských dětí ve třídě a mně jsou velmi sympatičtí. Myslím, že Češi vůbec nechápou, že už velmi brzo budou právě v Čechách narození Vietnamci zastávat různé funkce, třeba lékařské, vůdčí. A nejsme na to připraveni. Obdivuji na Asiatech jejich skromnost a pokoru, něco co nám, se mnou v čele, chybí. A také chodím ve Vršovicích nakupovat do jedné typické večerky a ta rodina je mi strašně sympatická.
Kam se mohou lidé přijít podívat na LiStoVáNí - Dračí polévka?
Premiéra se koná 6. prosince od 18:00 v pražském divadle Minor, kde bude přítomna i Alena Ježková. Autorčiny knihy se tam budou prodávat i podepsiovat. Dále hrajeme 9. prosince v 17:00 U notáře v Havlíčkově Brodě, 10. prosince od 15:00 v Národním divadle Reduta Brno a nakonec v Malém divadle v Českých Budějovicích, a to 11. prosince v 18:00. Byl bych moc rád, kdyby to Vietnamce zaujalo, přeposlali si to a hlavně kdyby přišli, jakkoliv je to kniha především pro Čechy.
Četl jsi román Bílej kůň, žlutej drak, literární mystifikaci Jana Cempírka?
Pozor, my jsme ho dokonce s Honzou Cempírkem v LiStOVáNí hráli. Tahle kniha nebyla pro Vietnamce jistě žádné novum. Byla pro Čechy, útočila na jejich úzkoprsost, která se záhy projevila tou nabubřelou reakcí po prozrazení celé “hry”. Honza to ale, troufnu si říct, myslel dobře. Trochu se to vymklo, ale já třeba dodnes nechápu, proč až tak moc. Každopádně to zaslepilo vše, co se knize zpočátku dařilo nakousávat a řešit.
Stalo se ti někdy, že jsi měl po přečtení nějaké knihy negativní pocity? Mně se například podařilo se zaťatými zuby přelouskat román Otrok, stařec a obří pes od Patricka Chamoiseau, který vypráví o lidské svobodě na příkladě otroctví. Po přečtení mně bylo vnitřně neskutečně zle.
Samozřejmě. Teď jsem dočetl Ostrov Sukkwan od Davida Vanna, to je epopej hrůzy a smutku, a ta se vám přelije přímo do kostí.
Kdy si myslíš, že stála česká, potažmo československá literatura na svém vrcholu?
Nevím. Myslím, že naše literární úroveň byla, je a bude vždycky dobrá. Nezapomenutelné jsou samozřejmě šedesátky. Na druhou stranu to diktuje doba. A paradoxně dnes, v době největší svobody, která hraničí až s lhostejností, to mají autoři možná ve výsledku těžší.
Kdybys měl vybrat jednoho autora či autorku na Nobelovu cenu za literaturu, kdo by to byl?
To si netroufnu. V Čechách mám rád Emila Hakla, Miloše Urbana a opravdu nadšený jsem z Petry Soukupové. Můj světový autor je Erlend Loe, Thomas Bernard. Ten se jí už ale nedožije.
Jsi také toho názoru, že se v České republice čte méně a méně?
Ne. Možná je tu nějaký úbytek, bude to ale dané školou a jejím levelem. Problém nebude na základních školách a už vůbec ne gymnáziích. Jistou odchylku tu můžou mít soukromé školy a určitě učiliště a střední odborné školy. Mám srovnání z 80 českých měst, všech věkových kategorií, a všeobecně to nevidím tak zle.
Jakými způsoby lze děti přimět k většímu zájmu o četbu a literaturu?
Ukazovat jim, že je to přínosné, zábavné a živé. Že to může mít podobné kouzlo jako 3D a dokonce nemusíte mít ani ty brýle!
Máš někde schovaný sen napsat si vlastní knihu?:)
Dost lidí mi to naznačuje a motivuje. Nevím, myslím, že na to nemám. Mám pár nápadů ohledně dětské knihy. Chtěli bychom také natočit rapovou desku pro malé děti a jejich rodiče. Ale to jsou plány, na které není moc času.
LenítkoDTT
Tak, a jsem Češka aneb Zpíváme s taťkou českou hymnu
Dlouho mi nebylo tak líto toho, že nemůžu být na 17. 11. v Praze. Rodinné povinnosti mě odvelely na západ Čech. Asi to byla jedna z posledních možností, jak se jako student účastnit oslav takového výročí. Za 5 let už studentkou nebudu a navíc ve třiceti pro mě budou mít oslavy sametové revoluce jiný nádech. A kdo ví, kdo bude prezidentem.
LenítkoDTT
Co zaboha neuslyšíte od vietnamského rodiče
Furt jíme jenom rejži.Nemusíš to jídlo dojídat. Ani to maso.Nechceš vzít toho svého Pepu na večeři?
LenítkoDTT
Co Čech, to muzikant. Co Vietnamec, to ... zpěvák?
Vietnamské slavení Silvestra budu mít už navždycky spojené s poťouchlou obsesí pálit rachejtle už v průběhu celého dne a také s hodovačkami za doprovodu živé hudby.
LenítkoDTT
No helé, a Vánoce slavíte?
No helé slavíme. Opomeneme-li vietnamské křesťany, s náboženskou tradicí to má zbla společného. Vánoce jsou natolik komerčním svátkem, že pobláznil lidi i ve vzdáleném Vietnamu, takže to, že tu většina krajanů "slaví" Vánoce, není vlastně vůbec překvapující.
LenítkoDTT
Vu, vo všem
Vu je příjmení. Hoang Anh je jméno. Ale 21letý Vu si říká Vu. Je to taky mladý podnikatel. A vietnamský student žijící v ČR. Hlavně je designérem a spolumajitelem úspěšné a mladé firmy Abdoc, která designuje webové aplikace a má v logu Rubikovu kostku. Povídali jsme si necelou hodinku, Vu pak běžel zpátky do kanceláře pracovat. Bylo skoro 8 večer.
LenítkoDTT
Nebát se a dávat
Jedna z vlastností, které si na vietnamské mentalitě hodně vážím, je štědrost a ochota se dělit i o svůj poslední drobek.
LenítkoDTT
Jsi český Vietnamec, když:
mixuješ češtinu a vietnamštinu podle toho, jak ti to přijde na jazyk máš někde po Čechách, Moravě a Slezsku českou "babičku, dědu, strejdu, tetu" a podobně
LenítkoDTT
Jsi šikovná a cílevědomá. Chceš si vydělat hodně peněz?
AMWAY, OVB a podobné partičky si před určitou dobou našly díru na trhu a zaměřily svou otravnou energii na mladé a ambiciózní Vietnamce, co chtějí vydělávat velký cash. Aneb pyramidy shání své otroky a letadla shání svou posádku!
LenítkoDTT
Mašiny na vydělávání peněz
K čemu je člověkovi pracovní doba od sedmi ráno od deseti večer? Mnoho vietnamských rodin má přitom vyděláno na slušný život, mohly by takříkajíc zvolnit. Ale ony to neumí. Jednak to je určitý program neustálého pracovního módu, který si s sebou naši rodiče táhnou odmalička, jednak je váže závazek k rodině.
LenítkoDTT
Vietnamští drogoví dealeři
Chtěla jsem po dlouhé době napsat nějaký pozitivní a bezstarostný článek, ale bohužel to tentokrát bude lamentování nad nešvarem, který se už nějakou dobu rozjíždí ve velkém.
LenítkoDTT
Za babi a dědou jednou za čtyři roky
Máte vy ale štěstí. Kdykoliv se vám zachce, zajedete si za babi a dědou na oběd. Ruku na srdce pravé, jak často k nim jezdíte?
LenítkoDTT
Bakalářské práce (nejen) humanitních oborů - přežitek?
Lehce si pod sebou řežu větev, ale ať. Mít vlastní názor je totiž lepší než opisovat pasáže z miliardy již zpracovaných knih.
LenítkoDTT
Manažerům by se mělo přispívat na hromadnou dopravu
Manažerům a mužům na vysokých pozicích by se mělo především v Praze začít přispívat na městskou hromadnou dopravu.
LenítkoDTT
Tak ty si Trank, jó?
Přestala jsem používat své české jméno Lenka. Představuju se jménem, které mi dali rodiče. Trang. S "č" na začátku. "NG" na konci se čte jako ve slově "singiNG". Trang znamená "stránka".
LenítkoDTT
Spolujízda? Ano, děkuji!
Stopaření se v Čechách netěšení moc dobré pověsti. Zřejmě tomu dost napomohl film Jindřicha Poláka Smrt stopařek. Dnes už to funguje lehce jinak. Sednete k počítači, kouknete a tadá, jedete.
LenítkoDTT
Moc pěkný zvyk, tohlencto plesování
Na České republice se mně děsně líbí tradice kurzů společenského tance a chování, jichž je skoro až povinno se během studia na střední škole zúčastnit. A pak se dějí věci jako je myslivecký bál, městský, policejní či sportovní bál. A co teprve ten maturitní, na kterém je každá maturantka princeznou a každý maturant do určité hodiny distingovaný gentleman!
LenítkoDTT
Vždycky je za co děkovat, přátelové.
Děsně velkým neduhem současné společnosti je nedostatek slova "děkuju" v každodenním životě. Člověk se během dětství naučí základní lidské slušnosti. Ten zbytek si pak seskládá na základě své povahy, zkušeností (těch špatných i dobrých), kulturní mentality, návyku lidí v jeho blízkosti a mnoha jiných okolností.
LenítkoDTT
Dobrých učitelů není nikdy dost
Národním sportem Vietnamců je snaha dosáhnout nejlepšího vzdělání. S tím také souvisí, že učitel je velmi respektovanou morální autoritou, a to nejen během vyučovacích hodin. Každého dvacátého listopadu se ve Vietnamu slaví Den učitelů, avšak přípravy - různé besídky atd. započínají již několik dní předem.
LenítkoDTT
Lehce o filmu, multikulti lásce a životě v České republice
Slobodanka Radun je pražská režišérka, na kterou si můžete rozvzpomenout díky televiznímu seriálu Čapkovy kapsy, v němž režírovala jeden z dílů nebo díky režisérskému působení v Divadle Na zábradlí. Její tvůrčí činnost se v poslední době pojí se jménem spisovatelky Radky Denemarkové, s níž spolupracuje na scénáři k připravovanému filmu o lásce mezi mladou vietnamskou dívkou a českým chlapcem. Krátký rozhovor se Slobodankou Radun o připravovaném projektu a matičce Praze.
LenítkoDTT
A není to pes? A neotrávím se z toho?
A tahle rádoby vtipné otázky mě umí vytočit. Krev se mi nahrne do tváří a zaťaté zuby deformují vzhled obličeje. Do nebes volající lidská neomalenost. Proč se tak bojíte ochutnat "jiné jídlo"?
předchozí | 1 2 3 4 | další |
- Počet článků 71
- Celková karma 0
- Průměrná čtenost 5950x